Svět je velká galerie umění, kde obrazy tvoří život protikladů

Slova, kterými vyjadřujeme své pocity, emoce, vztek, či radost, jsou leckdy velmi barvitá, někdy až neotřelá. Pocity nám dávají autentičnost. Náš jazyk, je velice rozmanitý a dá se s ním krásně pracovat právě situacích, kdy potřebujeme vyjádřit své pocity. 

„Slova a barvy tvoří naše příběhy””Potřebujeme ochránce, ne vychovatele, nebo učitele.”

“Svět protikladů musí být vyrovnaný, jinak zavládne disfarmonie a nerovnováha.

Ale jak se spolu domluvit, když oba mluvíme úplně jinou řečí? Žena je jiná, než muž. Má jiné potřeby. Hormonální aktivitu v sobě zkrátka nemůžeme ovlivnit a v historii se tím nikdo nezabýval, nebylo to zapotřebí. Nikdo o tom neměl ani ponětí, co je žena, co dokáže a co potřebuje. Byl zde těžký patriarchát. 

Tím se samozřejmě vybudovala v ženách falešná podřízenost, ušlapanost, o kreativitě a štěstí, vyrovnanosti nemohla být ani řeč. Je dobré si uvědomit, co dříve si ženy musely procházet, aby vůbec přežily. 

Ženy byly hlavně na to, aby doma pracovaly, udělaly, co je potřeba a vztahy se vůbec neřešily. Ještě, že už uplynulo pár dlouhých let a pohledy na tato témata se velmi změnila, alespoň ve vyspělých zemích. Nakonec si můžeme děkovat, že žijeme v Evropě a v Česku konkrétně o to více. 

Je dobré být vděčný za dnešní dobu, kdy je již mentalita jinde a rozum vyhrál nad lidskou sobeckostí, egem a mužskou sílou. Alespoň u nás. Bohužel v mnoha jiných zemích, jsou ženy stále týrané, utlačované, znasilňované a nikdo nebude potrestán. Je to spíše národnostní zvyk, než nějaký trestní čin.  Je to pro nás nepochopitelné a velice smutné.

Možná by to chtělo jen více pozornosti, zahodit svá ega, která v dnešním světě již nejsou tak zapotřebí, naopak níčí vše krásné a tvořivé. Svět se mění, velmi rychle, lidé se mění, komunikace se mění, názory, technologie se vyvíjejí rychlostí světla. Ale jedno by mělo zůstat stejné a to je laskavost, podpora, laska, úcta a pochopení. Tato slova nesou velmi vznešenou a lásky plnou energi. Zkusme se na toho druhého dívat jinýma očima, zkusme být k sobě ohleduplní, chápající a svět bude krásnější. 

A jak poznat, že ON je ten pravý? Ta naše pravá půlka, kterou hledáme celý náš život? Je to jednoduché. Vždy nás bude chtít rozesmát. Bude u nás stát v těch nejtěžších situacích a bude mít pochopení právě v ty “naše dny”. Nebude nás kárat, ale uvidí v nás tu věčnou princeznu, kterou si bude hýčkat. Buďme k nim milé a chápající. Jsou silní a pevní, ale o to více zranitelní. Potřebují také podporu, někdy více, než bychom si mohly pomyslet.

Slova, která hladí, vytváří emoce, pocity, ta mění vše, stačí jedno slovo, které se dá říci různými způsoby. Svět je velká galerie, kde obrazy tvoří život protikladů.